1/ Jezik i mediji – Jedan jezik: više svjetova, urednica Jagoda Granić, Zagreb – Split 2006
Sygnatura: 32131
Praca zbiorowa pod redakcją prof. Jagody Granić – językoznawczyni z Uniwersytetu w Splicie.
„Prvi pogled na naslov ovoga zbornika ukazuje na jednu drugu relaciju. Čini se stoga da nekakvoj zbunjenosti nema mjesta, tim više jer je proporcionalan odnos jezika i medija jasno naznačen v drugom dijelu spomenutog naslova. Naime, moć jednog jedinog jezika, odnosno različite upotrebe jednog jezika stvaraju različite svjetove. I sam Chomsky kaže da je jezik process slobodnog stvaranja. Sistem znakova i odnosi među njima jesu determinirani, ali je način njihove upotrebe proizvoljan – slobodan i beskonačan. Hermeneutika također.
Ako pak govorimo o jednoj drugoj slobodi – dopuštenoj slobodi stvaranja koju nastojimo prepoznati u različitim medijima – i starim i novim – možemo zaključiti da su upravo mediji „krojači diskursa”, determiniraju jezik, a ne obrnuto. Dokaz je globalna komunikacija, koja ‘svjetove’ nastoji pretvoriti u jedan jedini svijet. […]
Autori su hrvatski i inozemni lingvisti iz Finske, Mađarske, Italije, Francuske, Velike Britanije, Kine, SAD-a, Rumunjske, Slovenije, Bosne i Hercegovine, Avstrije i Poljske, koji su izlagali na 19. znanstvenom skupu od 19. do 21. svibnja 2005. u Splitu.“ – prof. Jagoda Granić (iz uvodne riječi)
Spis treści dostępny w pliku pdf.
Okładka
2/ Semantika prirodnog jezika i metajezik semantike. Zbornik, ur. Jagoda Granić, Zagreb-Split 2005.
Sygnatura: 32130
„Zbornik Hrvatskog društva za primijenjenu lingvistiku sadrži 77 radova koje su hrvatski lingvisti zajedno s kolegama iz Irske, Italije, Nizozemske, Slovenije, Bosne i Hercegovine predstavili na 18. znanstvenem skupu od 14. do 16. svibnja 2004, u Splitu. […] Naslovi su raznovrsni, pristupi također. Autore zanimaju različite teorije značenja, leksik, leksički odnosi, semantički instrumentarij, semantička polja i semantičke promjene. Problematiziraju odnos semantike i pragmatike, semantike i psiholingvistike, odnosno sociolingvistike, a zaokuplja ih i književna i kognitivna i semiološka semantika.“ – prof. Jagoda Granić (iz uvodne riječi)
Spis treści dostępny w pliku pdf.
Zachęcamy do odwiedzenia strony internetowej Chorwackiego Towarzystwa Lingwistyki Stosowanej, gdzie znajdą Państwo m.in. informacje o kolejnych konferencjach: Hrvatsko društvo za primijenjenu lingvistiku.
Okładka
3/ Ivan Klimeš, Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945, Praha 2016
Sygnatura: 30602
Hlavními tématy knihy jsou otázky regulace oboru (i jejího očekávání ze strany veřejnosti), využití média v politických zápasech i k reprezentaci státu, otázka letitého zápasu o plnou a veřejnou akceptaci filmového média jako kulturního fenoménu, ale i třeba otázka filmového média jako zvláštní „rezonanční desky”, která zesiluje a zrcadlí politické, hospodářské, sociální i kulturní problémy doby. Struktura knihy je založena na principu střídání „panoramatických” rekonstrukcí vývoje kinematografie jako kulturní formy a společenské instituce s mikrohistorickými exkurzy do dílčích, ale pro vývoj filmu symptomatických fenoménů a praktik. Kniha Ivana Klimeše je příkladem sebevědomého dialogu domácího badatele s progresivními tendencemi ve světové filmové historiografii posledních třiceti let. […]
https://e-shop.ff.cuni.cz/knihy/monografie/kinematografie_a_stat_v_cesky__zemi__1895_1945-1322
Okładka
4/ Václav Junek, Triumf vůle aneb zoufalství nacionálněsocialistického (a protektorátního) filmu, Praha 2017.
Sygnatura: 00290
O kolaboraci českého filmu za doby Protektorátu toho již bylo napsáno mnoho, stejně jako o úloze německého filmu v době Třetí říše. Jen málokdy ale někdo poukázal na úspěchy německého i českého filmu v této době. Václav Junek přináší na stránkách své knihy obrácený pohled na tuto tématiku a snaží se připomenout nejvýznamnější herce a filmy, to nejlepší z německého i českého filmu 1. poloviny 20. století.
http://www.iolympia.cz/katalog/2740-triumf-vule?search_query=Triumf+vule&results=1
Okładka
5/ Ondřej Slanina, Česká animovaná klasika, Praha 2016.
Sygnatura: 10437
Informačně nabitý průvodce českým animovaným filmem doplněný o medailony nejvýznamnějších tvůrců.
,,Knihy o filmových klasikách píši jako historik umění, kulturní publicista a pochopitelně také jako filmař. Psaní předchozí knihy o českých hraných filmech pro mě bylo hodně náročné, dozvídal jsem se mnohdy naprosto nepublikovatelné informace. […] V obsahu jsem řešil řadu výzev. Často se totiž můžete setkat s řadou odborných termínů, takže jsem hned v úvodu objasnil základní techniky výroby animovaného filmu.” – Ondřej Slanina
https://www.kosmas.cz/knihy/226742/ceska-animovana-klasika/
Okładka
6/ Jan Kučera, Poetika českého filmu, Praha 2016.
Sygnatura: 21192
Sborník teoretických studií Jana Kučery (1908–1977), jednoho z nejvýznamnějších českých filmových teoretiků z konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Sám Kučera zamýšlel vydat tyto studie souborně, ale v důsledku nastupující normalizace nebyl tento záměr realizován. Kučerovy texty představují vrcholnou fázi jeho teoretického myšlení a kromě zpřístupnění strukturalisticky motivovaných úvah vrhají i velmi důležité světlo na klíčovou část naší filmové tvorby. Kučerovo myšlení je neopomenutelnou součástí historie uvažování o filmu a jeho vhledy do tehdejší kinematografie mají, vzhledem k důležitosti diskutovaných filmů, svůj význam i pro širší okruh čtenářstva.
https://www.namu.cz/item.php?item=326
Okładka
7/ Petr Szczepanik, Továrna Barrandov. Svět filmařů a politická moc 1945-1970. Praha 2016.
Sygnatura: 25038
Studio Továrna Barrandov platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra. Nezabývá se jen výjimečnými herci a režiséry, ale celým „světem filmu“, jeho organizací práce, vnitřním sociálním životem, nepsanými pravidly a konflikty s politickou mocí. Jak filmaři přemýšleli a tvořili v dobách, kdy si stát uzurpoval roli monopolního filmového výrobce a komunistická strana rozhodovala o kulturní hodnotě filmů i kariérách jejich tvůrců? Jak reagovali na nápad aparátčíků udělat z filmových studií továrnu, která bude vyrábět podle stejných plánů a norem jako těžký průmysl? Proč se komunistickému režimu nepodařilo nahradit filmové veterány novým typem proletářských „tvůrčích pracovníků“? Jaké změny v organizaci produkce umožnily obrovské mezinárodní úspěchy českého filmu a nástup nové vlny šedesátých let? Proč se na Barrandově dařilo vždy nejlépe ze všech žánrů komedii a jakou roli sehrála parodie v procesu emancipace filmového smíchu od propagandy? Na tyto a další otázky odpovídá kniha, která si za východisko volí každodenní zkušenost filmařů v zestátněných studiích, pod dozorem totalitní moci.
Okładka
8/ Film a dějiny,T.5, Perestrojka /přestavba, Ed. P. Kopal a kol. Praha 2016
Sygnatura: 31232
Chronologický postup řady kolektivních monografií „Film a dějiny” pokračuje pátým svazkem věnovaným krátkému údobí druhé poloviny 80. let, v tehdejším jazyce označovanému za „přestavbu”. Její zrod se spojuje s nástupem Michaila Gorbačova (1985) na místo vrcholného představitele Sovětského svazu a s jeho snahami o zavedení strukturálních reforem. Toto období nazývané rusky „perestrojka” provázelo i kulturní uvolnění, zeslabení cenzury a nástup nového proudu v sovětské kinematografii. Zásadní otázkou, na níž v sérii jednotlivých studií snaží odpovědět jejich autoři, je jak tato „přestavba” vypadala v prostředí socialistického Československa, zda se zde projevily deklarované změny a dá-li se vůbec mluvit o československé „filmové přestavbě“. Publikace je sestavena do tří ucelenějších oddílů, které jsou uvozeny historickou studií, shrnující dobový kontext a vývoj. Následující první část sleduje a představuje u nás příliš neznámou situaci „filmové přestavby“ v SSSR, na to navazuje exkurz do situace v čs. hraném filmu a závěrečný oddíl se věnuje situaci v Čs. televizi a televizní tvorbě.
http://www.icasablanca.cz/vydane.html
Okładka
9/ Film a dějiny. T.6, Post-komunismus, Ed. L. Ptáček, P. Kopal a kol. Praha 2016
Sygnatura: 21219
Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989. Jednotlivé studie se zaměřují na prvky ostalgie a postkomunismu, ideovou revizi pohledu na české dějiny, návaznost na tvorbu 60. let a přetrvávající schémata z období normalizace, proměnu filmového stylu a narace, přesun témat od velké historie k osobní a rodinné historii. Po roce 1989 přestala existovat cenzura, byl zrušen státní monopol, výroba přešla do soukromých produkcí, prezentovaná ideová východiska se stala soukromou záležitostí tvůrců. Tyto změny se vtiskly do podoby žánru historického filmu. Široký divácký a kritický zájem potvrzuje, že historické filmy a seriály patří v české společnosti i nadále k tématům vysokého společenského statusu. Kniha se snaží prokázat, že současný historický film hodnotí nejenom zobrazovaná období, ale že se rovněž v alegorické rovině vyjadřuje k aktuálním kulturně-politickým tématům. Autoři vycházejí z teze, že minulost se stává místem poznávání přítomnosti.
https://www.ustrcr.cz/akce/prezentace-5-a-6-dilu-publikace-film-a-dejiny/
Okładka
10/ Osudová osamělost. Obrysy filmové a literární tvorby Václava Kršky, Praha 2016
Sygnatura: 25032
Kolektivní monografie věnovaná vybraným aspektům filmové (a v jednom případě i literární) tvorby českého filmového a divadelního režiséra, spisovatele a dramatika Václav Kršky. Jednotlivé studie se snaží postihnout různé vývojové etapy tohoto tvůrce od raných lyrických projektů (Ohnivé léto, Řeka čaruje) přes expresivní momenty rané poválečné tvorby (Housle a sen) a slavné šrámkovské adaptace (Měsíc nad řekou, Stříbrný vítr) až po výraznou stopu na poli filmových životopisů (Housle a sen, Z mého života, Posel úsvitu) a pozdní díla 60. let, která nezapadala do linie nové vlny. Kniha představuje také některé dosud neakcentované aspekty (expresionismu, ženské postavy apod.)
http://www.icasablanca.cz/vydane.html