Marcin Filipowicz
Gaudeamus, Hradec Králové 2007, ss. 186.
České a slovenské spisovatelky 2. poloviny 19. století zaujímají v dějinách obou kultur mimořádné místo. V literatuře 19. století totiž patří ke skupině národních klasiků, již se aktivně podíleli na procesech obrození obou národů. Přestože Boženě Němcové, Karolíně Světlé, Teréze Novákové, Terezii Vansové a Eleně Maróthy-Šoltésové odborná literatura věnovala mnoho místa (v případě Němcové lze dokonce hovořit o svérázné hypertrofii výzkumu1), české a slovenské literární vědě dosud schází širší reflexe věnovaná kategorii ženského psaní, která by umožnila zachytit specifiku jejich tvorby v rodovém (genderovém) kontextu. Proto cílem této knihy bude nové čtení některých děl těchto nejvýznamnějších českých a slovenských autorek 19. století při využítí badatelských výdobytků feministické literární kritiky a rodových studií. Druhým cílem bude výzkum společenských a kulturních dimenzí existence žen v obou literaturách, které v průběhu 19. století byly z větší míry determinovány procesy českého a slovenského národního obrození (ze wstępu autora).
Kniha Marcina Filipowicze,(…) Roditelky národů si zaslouží mimořádnou pozornost. Je totiž velmi zdařilým pokusem o oživení zájmu o českou a slovenskou prózu druhé poloviny 19. století, které autorkami byly – ženy. Tuto pózu dnes zdánlivě nezajímavou a čtenářský snad i skutečně fádní, oživil autor brilantní analýzou, ve které zdařilým způsobem uplatnil postupy feministické kritiky a v důsledku vpravdě tvůrčího využití této metodologie dosáhl pozoruhodných výsledků (z recenzji dr hab. Jacka Balucha, prof. UJ).